Nová architektura azylové a migrační politiky EU

Jakým způsobem může Evropská unie co nejlépe zvládnout příliv uprchlíků? A jaké prostředky by k tomu měla využít? Libor Studený ve svém policy paperu vysvětluje možnost využití Evropské azylové agentury pro co nejlepší řešení uprchlické krize.
migrační politika
© Shutterstock / Janossy Gergely

Libor Studený vedl kancelář ve Sdružení občanů zabývajících se emigranty v Brně, dnes pracuje na sekci veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 

Policy paper byl vybrán v call for papers v rámci projektu „Azylová a migrační politika EU do roka a do dne“. Projekt realizuje AMO a Institut aktivního občanství ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung. Názory vyjádřené v textu nejsou oficiálním stanoviskem těchto organizací.

Abstrakt

Studie poukazuje na výhody zapojení všech členských států EU do řešení evropské migrační krize a vysvětluje, jak centralizace a dělba činností v rámci azylového systému zefektivní jeho fungování. Za tím účelem uvádí některé alternativní návrhy fungování společného evropského azylového systému včetně aktuálních návrhů právních předpisů Evropské komise a zabývá se otázkou přerozdělování žadatelů o mezinárodní ochranu. Studie vysvětluje, proč je vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu pouze v několika zemích na vnějších hranicích EU neudržitelné a navrhuje možné kompromisy vycházející z rozdělení azylové procedury do funkčních celků. Je totiž zřejmé, že přerozdělování žadatelů o mezinárodní ochranu bude v určité míře nezbytné i při případném přenesení azylového řízení mimo EU.

Je doporučováno zavedení jednotného azylového řízení v EU s prvky centralizace ve formě částečného přenesení kompetencí na EU, která by prostřednictvím azylové agentury provozovala evropská přijímací střediska, a dále s prvky decentralizace ve formě přenesení části azylové procedury na jednotlivé státy. Výstupem tohoto systému by bylo v případě přiznání mezinárodní ochrany jednotné pobytové oprávnění dočasné povahy s působností pro celou EU. V návaznosti na intenzívnější ochranu vnějších hranic Unie je dále doporučováno umožnit zranitelným skupinám uprchlíků přímé přesídlení do Evropy dle společného rámce EU pro přesídlování a posílit tak individuální volbu států v participaci na poskytování ochrany. V rámci evropského azylového systému by tak vedle sebe existovaly dva rovnocenné přístupy k ochraně – vyřizování žádostí spontánně přicházejících uprchlíků a přímé přesídlování zranitelných skupin uprchlíků. Centralizace systému umožní v přijímacích střediscích v zemích na vnějších hranicích EU důsledně provést identifikaci a evidenci přicházejících osob a omezit tak bezpečnostní rizika, a dále rozlišit opodstatněné žádosti a rychle realizovat návraty osob, jejichž žádosti budou nepřípustné či zjevně bezdůvodné. Nový systém předpokládá přijetí spravedlivých pravidel pro určení země odpovědné za vyřizování opodstatněných žádostí v další fázi azylového řízení. V rámci mechanismu relokací žadatelů bude zohledněno množství přímo přesídlovaných osob a aktivity členské země při realizaci rozvojové pomoci. V rámci harmonizace azylového systému budou sjednoceny přijímací podmínky, azylová procedura a návratová politika neúspěšných žadatelů a dále zavedena jednotná sada práv a povinností pro uznané uprchlíky. Příspěvkem na integraci budou zvýhodněny ty členské státy, které budou za přispění azylové agentury integrovat větší množství osob, jimž bude mezinárodní ochrana přiznána, a kteří využijí práva registrovat se k pobytu v kterékoliv zemi EU.

Studie dále klade důraz na integraci, která je chápána jako klíčová součást přijímání uprchlíků, přičemž bez splnění integračních kritérií nelze po zániku důvodů pro udělení ochrany na území EU nadále setrvat. Rovněž je zdůrazňována potřeba podpory zemí prvního azylu, tak aby jejich azylové systémy byly bezpečnými a uprchlíci neměli důvod do Evropy odcházet. Studie doporučuje v rámci aktivního řízení migrační krize rozlišovat dočasná a trvalá opatření a dále vnímat širší rozměr řešení, která azylovou a migrační politiku EU přesahují, ale na její fungování mají zásadní dopad. Zcela zásadní je v tomto ohledu řešení příčin migrace (válka, chudoba) a silnější hlas EU pro jejich eliminaci, což se bez hlubší integrace EU v zahraniční politice a spolupráce ozbrojených sil členských států neobejde.

Celý policy paper naleznete na stránkách Asociace pro mezinárodní otázky pod tímto odkazem.

REKLAMA
REKLAMA