Úskalí při formování pozice ČR ke společné obchodní politice EU

export
© Shutterstock / weerasak saeku

Volby ve Francii a Německu mohou výrazně napovědět, jak bude v následujících letech vypadat obchodní politika EU a jednání o dohodách o volném obchodu (FTA) se třetími zeměmi. Tradiční zastánce volného obchodu, Velká Británie, z EU odchází a plánuje na svém území vytvořit globální obchodní centrum, které by bylo provázáno dohodami o volném obchodu se všemi částmi světa.

Zároveň USA pod novou administrativou ukončují účast v dohodě o Transpacifickém partnerství (TPP) a nad osudem jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) se vznáší otazník.

Z obchodní politiky se stalo důležité téma, o kterém je potřeba náležitě diskutovat na základě podložených informací. Tuto debatu je vhodné rozvíjet jak na globální úrovni, tak v rámci institucí Evropské unie i na úrovni členských států včetně jednotlivých regionů.

Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zpravodajský portál EurActiv.cz v rámci projektu „Empowering Youth and Regions in the European Parliament“ uspořádaly 24. března 2017 v Pardubicích kulatý stůl „TTIP, CETA a obchodní politika EU: výzvy pro Pardubický kraj“.

Kulatého stolu se zúčastnil poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil (ODS, ECR), místopředseda Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) a jako další hlavní řečníci vystoupili Matyáš Pelant, vedoucí Oddělení Amerik Ministerstva průmyslu a obchodu a Tomáš Vlasák, ředitel regionální kanceláře CzechInvestu pro Pardubický kraj. Debaty se také účastnil Petr Ježek, ředitel Odboru zahraničně obchodní spolupráce Ministerstva zemědělství, Richard Koubek, regionální manažer pro Pardubice Svazu průmyslu a dopravy a Vojtěch Stejskal ze Strategy Development firmy ERA, a. s. Setkání se zúčastnili též další osobnosti veřejného a soukromého sektoru Pardubického kraje.

Výstupem z debaty jsou níže uvedená doporučení adresovaná evropským institucím i domácím politikům a státní správě. Řadu z nich je možno považovat také za příspěvek do obecné veřejné debaty o obchodní politice EU.

Obecná doporučení k obchodní politice EU

  • Podpora ambiciózní společné obchodní politiky EU: Český export je dominantně orientován na vnitřní trh Evropské unie, a zejména na Německo. Vzhledem k silným exportním vazbám na tento stát bude Česká republika ekonomicky těžit i z rozšíření exportních příležitostí pro německé vývozce na trhy ve třetích státech, protože podstatná část českého vývozu do Německa je následně zpracována ve finální produkt jdoucí na trhy těchto třetích zemí jako „Made in Germany“.
  • Diverzifikace českého vývozu: Z hlediska celkového objemu výkonů naší ekonomiky je vývoz z České republiky mimo Evropskou unii poměrně malý. Na trhy třetích zemí se však daří pronikat zejména výrobcům finálních produktů. Charakteristické pro český export mimo Evropskou unii tak je to, že je častěji spojen s vyšší přidanou hodnotou vytvářenou na našem území, než je tomu u exportu v rámci EU. Otevírání třetích trhů díky společné obchodní politice Evropské unie může přinést větší možnosti pro růst přímého exportu z České republiky mimo EU a přispět k tvorbě vyšší přidané hodnoty na našem území.
  • Soustavné a pečlivé uvádění nezkreslených informací: Společná obchodní politika je v posledních letech zatížena řadou mýtů zneužívaných populisty napříč celou politickou škálou. Úsilí o liberalizaci obchodu Evropské unie s třetími zeměmi je tak brzděno nejen snahou o eliminaci potenciálních rizik s liberalizací spojených, ale také nutností vypořádat se s uměle vytvářenými mýty, které nemají žádný reálný podklad. Demytizace světového obchodu je tak každodenním úkolem na úrovni evropských institucí, státu i regionů. Ve vztahu k dohodám CETA a TTIP pomáhají demytizaci mimo jiné rozšířené expertní týmy na celostátní úrovni, jejichž členy jsou představitelé občanské společnosti i akademické sféry a které umožňují diskusi na základě objektivních informací. Účast na těchto setkáních by měla být nadále proaktivně nabízena i v regionech.
  • Narovnání soutěžního prostředí: Nevýhodou při zjišťování zájmů české ekonomiky ve vztahu k obchodní politice Evropské unie a následném vytváření národní pozice je však výrazná orientace našeho exportu na eurozónu, a zejména Německo, kde je dále zpracováván do finálního produktu a ten následně exportován mimo EU. Čeští výrobci tak často nemají své vlastní exportní strategie, spoléhají se na subdodavatelské vztahy uvnitř skupiny či v rámci navázaných kontaktů s odběratelem v rámci Evropské unie, který pak sám provádí umístění finálního výrobku na trh ve třetím státě. Naši exportéři tak jsou často ve vleku vývozních strategií podniků v zahraničí.
  • Vytváření klimatu přívětivému pro podnikání: Zejména jde o srozumitelnost a předvídatelnost regulatorního prostředí i o dostupnost infrastruktury. Nutná je také podpora mobility pracovní síly. Klíčovou roli hraje i vytvoření funkčního vzdělávacího systému, jenž by pružně reagoval na potřeby praxe, podporoval vyhledávání talentovaných lidí a rozvíjel jejich tvůrčí schopnosti. To vše by celkově zlepšilo postavení exportérů a umožnilo těm, kteří produkují na území kraje vyšší přidanou hodnotu, lépe rozvíjet svou činnost.
  • Příležitost pro EU posílit své postavení obchodní velmoci v Asii: Nástup administrativy Donalda Trumpa do Bílého domu vedl k vypovězení účasti USA na dohodě o Transpacifickém partnerství (TPP) s 11 zeměmi pacifického regionu včetně Japonska, Vietnamu, Austrálie, Nového Zélandu nebo Mexika. Ukončení angažovanosti USA v TPP lze vnímat i jako příležitost pro EU. Kontinent Asie je vzhledem ke svému ekonomickému potenciálu a míře organizovanosti státní správy vhodným regionem pro expanzi pozornosti společné obchodní politiky EU.

Celý dokument je ke stažení zde.

REKLAMA
REKLAMA