Strach z konce italské vlády – poslední týden do referenda

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny, foto: ČSOB.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance © ČSOB

Čeká nás bouřlivý týden, v průběhu kterého dostane Evropská centrální banka i americký Fed jedny z posledních impulsů k rozhodování na svých prosincových zasedáních (inflace v eurozóně, payrolls v USA)… a především na jeho konci nás čeká italské ústavní referendum. To v případě neúspěchu může s vysokou pravděpodobností znamenat konec vlády premiéra Mattea Renziho a možná i předčasné volby.

Největší strach z negativního výsledku referenda mají logicky italské banky. Kvůli přeceňování vysokého podílu nesplácených úvěrů (18 %) shání na trhu kapitál. Jsou to převážně střední a menší banky, na druhou stranu potíže se nevyhýbají ani velkým bankám (Monte de Paischi di Siena). A řada z nich má představit rekapitalizační plány právě po konání referenda. To se týká i největší italské banky Unicredit, která má představit restrukturalizační a rekapitalizační záměry 13. prosince – trhy spekulují, že bude chtít sehnat až 13 miliard eur dodatečného kapitálu. Už dnes je ale vábení investorů pro italské banky velice složité a v případě nestabilního politického vakua po referendu to pro řadu z nich může být nadlidský úkol.

Negativní výsledek referenda nemusí ohrozit jen lov kapitálu, ale i dostupnost likvidity, a tím pádem také již tak slabou ziskovost italských bank. Pokud kanadská ratingová agentura DBRS po referendu jako poslední z klubu agentur akceptovaných v ECB sníží své hodnocení Itálie do „béčkových“ stupňů, bude pro italské banky složitější shánět peníze od ECB (budou muset použít více kolaterálu).

V tomto roce jsme si zvykli, že politické události, ať jsou sebevíc šokující, dokáží způsobit na trzích spíše krátkodobou volatilitu a jejich efekt poměrně rychle vyprchá. Jak v případě brexitu, tak vítězství Donalda Trumpa ale bezprostředně nebyl ohrožen finanční sektor. Italská situace je jiná, eventuální politická nejistota může trhům teoreticky více zatopit.

Autor je hlavní ekonom Poštovní spořitelny

REKLAMA
REKLAMA