EU ve jménu důležitých témat, dodržování pravidel a odpovědnosti

Po letní přestávce jsme na přelomu srpna a září zažili poměrně ostrý re-start v evropském integračním dění, aniž by se navíc o něj postarala dvě nyní nejvážnější unijní témata, která každý pozorovatel implicitně vnímá jako klíčové parametry všeho podstatného, co se v současné EU bude dít - tedy brexit a migrační krize.
Petr Zahradník
© Petr Zahradník

Onen ostrý start byl dán dvěma zásadními ohlédnutími zpět, nalezením fatálního porušování pravidel a hledáním cest k naplnění odpovědnosti za toto porušení. První případ se týká toho, že americká společnost Apple se v Irsku těšila nepřípustným daňovým úlevám (jež dosáhly kumulovaně od roku 2003 do roku 2014 až 13 mld. EUR) a tím se dostala do rozporu s pravidly EU pro státní podporu (a to vůbec není hovořeno o tom, zda se také náhodou nedostala do rozpory s řadou národních daňových legislativ). V důsledku těchto úlev Apple platil výrazně nižší daně než podniky, které tyto výhody k dispozici neměly (čímž není nikde řečeno, že Apple byl reálně jedinou korporací, která tyto výhody k dispozici měla). A Irsko je zavázáno tuto protiprávní podporu získat od společnosti Apple zpět. Vyšetřování ukázalo, že všechny prodeje této společnosti v EU byly vykázány jako příjem její irské pobočky, na níž se vztahovala téměř nulová daňová povinnost.

Druhé zásadní porušení povinností a vyvození zodpovědnosti se týká porušení zákonů na ochranu spotřebitele společností Volkswagen, kterým se zabývá úřad české komisařky Věry Jourové, která tento případ považuje za dobrý důvod pro zavedení koordinovaného postupu na unijní úrovni. Pokud se i pod vlivem brexitu začalo akcentovat nepsané pravidlo, že unijní agenda by se měla nadále zdržet věnování se malicherným zbytečnostem, tak jak irský, tak německý případ toto pravidlo rozhodně respektují. Jsou to velmi důležité kauzy, které indikují obecnější problém, který volá po řešení. Lze se domnívat, že oba znamenají spíše objevené vrcholky ledovce, představující daleko rozbujelejší praktiku, než pouze tu směřující ke dvěma, byť globálně významným firmám.

Silný důraz na Evropský pilíř sociálních práv v unijní agendě, včetně hospodářské politiky, vede k potřebě získat pro tuto oblast a na tento účel odpovídající datovou základnu. Proto by se v následujícím období (do roku 2019) měl evropský statistický úřad Eurostat zaměřit na modernizaci sociální statistiky a zajišťovat hlubší a porovnatelné pohledy na vývoj trhu práce, příjmů a životních podmínek domácností, vzdělanostní struktury, zdravotního stavu, využívání informační a komunikační techniky v domácnostech, struktury rodinných účtů i způsobu využití času.

Za zajímavý lze označit projev člena výkonného výboru Evropské centrální banky Yvese Mersche k budoucnosti eura (ve světle blížícího se 25. výročí Maastrichtské smlouvy). Obsahoval minimum termínů měnové, potažmo hospodářské politiky. Zato se velmi silně soustřeďoval na téma soudržnosti, souladu potřeb, představ, očekávání a vnímání obyvatelstva s realitou konání evropských institucí, subsidiarity, respektování národních zájmů. Jestliže v předchozích měsících prezident ECB Draghi v souvislosti s ekonomickými prioritami EU zaměřil pozornost především na strukturální témata (v podmínkách, kdy je měnová politika v podstatě “vyřazena na neutrál” a již těžko může být zodpovědně expanzivnější), nyní člen vrcholného vedení klíčové měnové autority EU Mersch poukazuje na samotné jádro procesu evropské integrace.

Evropský parlament současně zveřejnil prioritní oblasti pro zbytek letošního roku: není překvapivé, že jejich tematické zaměření je prakticky totožné s obsahem tohoto komentáře: brexit, migrace, boj proti terorismu, zdanění, životní prostředí.

Petr Zahradník je poradce prezidenta Hospodářské komory a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV).

REKLAMA
REKLAMA