Digitální agenda: výhody, příležitosti a úskalí

egovernment
© Shutterstock / Photon photo

Digitální agenda se s nástupem komise Jeana-Clauda Junckera dostala mezi prioritní politiky Evropské unie. Řada návrhů zabývajících se odstraňováním bariér digitálního vnitřního trhu (například problematika tzv. geo-blockingu, přenositelnosti digitálního obsahu či transparentnosti cen za dopravu při přeshraničním elektronickém obchodování) si již klestí cestu různými stádii legislativního procesu v institucích Evropské unie. I v České republice je čím dál tím více přijímána myšlenka, že by nebylo dobré zaspat při osvojování si rapidně se zdokonalujících digitálních technologií jak v oblasti ekonomiky, tak společenského života.

Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zpravodajský portál EurActiv.cz v rámci projektu „Empowering Youth and Regions in the European Parliament“ uspořádaly 26. 5. 2017 v Praze kulatý stůl „Digitální agenda: Výzvy pro ČR“. Cílem diskuzního setkání bylo otevřít debatu o aktuálním stavu digitální agendy v České republice v kontextu politik EU.

Kulatý stůl svým úvodním příspěvkem zahájila poslankyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (Hnutí ANO, ALDE). Do diskuse se dále v roli řečníků aktivně zapojili Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v ČR, Aleš Chmelař z Úřadu vlády ČR, Kateřina Hrubešová a Jana Břeská ze Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR), Katarína Kakalíková za společnost Mastercard, Jiří Šuchman a Jiří Grund z Asociace provozovatelů mobilních sítí, Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz, Eva Vaňková z Ministerstva průmyslu a obchodu a Michal Kubáň z Ministerstva vnitra.

Výstupem z debaty jsou níže uvedená doporučení adresovaná evropským institucím i domácím politikům a státní správě. Řadu z nich je možno považovat také za příspěvek do obecné veřejné debaty o digitální agendě.

  • Sektor IT má technologická specifika, která ovlivňují vhodnost použitých regulatorních postupů. Optimální právní úprava dopadající na sektor IT by tak v EU (a potažmo také v ČR) měla splňovat následující charakteristiky: jednotnost, jasnost, udržitelnost.
  • I s ohledem na doporučení Národního konventu o EU z dubna 2015 zřídila Vláda ČR post koordinátora digitální agendy při Úřadu vlády ČR. 4 Byly tak vyslyšeny hlasy soukromého sektoru, aby se koordinace rozvoje digitální agendy v rámci státní správy přiřadila jednomu úřadu s jasně vymezenou koordinační funkcí. Koordinátor digitální agendy vedle zastřešování oblasti e-governmentu má na starosti také intenzivnější komunikaci se sociálními a hospodářskými partnery a IT komerční sférou.
  • Průběžně aktualizovaný akční plán pro rozvoj digitálního prostředí vymezuje pět oblastí (e-skills, e-commerce, e-government, e-bezpečnost a e-výzvy), kterým koordinátor věnuje zvýšenou pozornost. Účastníci kulatého stolu ale zároveň apelovali na větší zapojení technicky vzdělaných odborníků při vytváření jednotlivých plánů veřejné správy týkajících se rozvoje v digitální oblasti.
  • Oproti digitalizaci veřejných služeb je sektor e-commerce tradičně silnou stránkou Česka. Zástupci české e-commerce však svou sílu stále ještě nedokáží využít při prosazování svých oprávněných zájmů u institucí EU. Tam totiž vznikají regulatorní pravidla, která mohou podstatně utvářet podmínky pro online podnikání ať již v pozitivním smyslu, či ve smyslu vytváření regulatorních mantinelů pro jejich činnost. Je proto vhodné maximálně využívat všechny příležitosti a komunikační kanály k navázání aktivního dialogu mezi sektorem české e-commerce a poslanci zvolenými za Českou republiku do Evropského parlamentu.

V pozitivním smyslu se české e-commerce prostřednictvím legislativy EU v oblasti digitálního vnitřního trhu postupně otevírá snazší možnost pro nabízení služeb přes hranice. Ke zjednodušení došlo například v oblasti administrace výběru DPH u určitých přeshraničních digitálních služeb (telekomunikačních služeb, rozhlasového a televizního vysílání, elektronicky poskytovaných služeb), a to díky zavedení jednotného správního místa, tzv. Mini One Stop Shop (MOSS).

Vedle změn usnadňujících přeshraniční e-commerce jsou však na úrovni EU přijímány i další předpisy, které by neměly pozornosti sektoru české e-commerce uniknout. Příkladem je nové nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR), které s účinností od 25. 5. 2018 výrazně zvýší ochranu osobních dat občanů. Sektor české e-commerce nejen že promarnil šanci toto nařízení aktivně ovlivnit v době jeho přijetí, ale, jak zaznělo na kulatém stole, zdá se, že se na termín účinnosti nového nařízení nezačal ještě ani náležitě připravovat.

  • Důležitým aspektem rozvoje digitálních služeb je také problematika online plateb. Podle šetření Evropské komise bývá v EU dokončeno jen 37 % přeshraničních online nákupů, které někdo na internetu zahájil. Nedostatečné možnosti online plateb tak mohou být důležitým faktorem, který brání rozvoji e-commerce v přeshraniční dimenzi.

Většina účastníků se také shodla, že by v budoucnu mělo být možné z pohodlí domova platební kartou platit například i daně a poplatky, protože podle nich neexistuje důvod, proč by se měla státní správa v otázce umožnění online plateb vyčleňovat z širších celospolečenských trendů.

Celý dokument je ke stažení zde.

 

REKLAMA
REKLAMA